§ 18 Zánik služebního poměru

Služební poměr vojáka zaniká

a) uplynutím stanovené doby,

b) propuštěním,

c) odnětím hodnosti,

d) na základě rozhodnutí soudu o ztrátě vojenské hodnosti, 6)

e) úmrtím vojáka,

f) prohlášením vojáka za mrtvého,

g) pozbytím státního občanství České republiky,

h) ztrátou zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí přezkumné komise, 6a)

i) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,

j) zrušením ve zkušební době.

§ 19 Propuštění ze služebního poměru

(1) Voják musí být propuštěn ze služebního poměru, pokud

a) dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu, 7)

b) splnil podmínky nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu, 7a) přičemž dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu, 7)

c) přestal být ze zdravotních důvodů způsobilý vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, nebo podle zvláštního právního předpisu 9) není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení a není pro něho jiné služební zařazení,

d) se přestal připravovat k výkonu služby studiem a není pro něho jiné služební zařazení,

e) není pro něho v důsledku organizačních změn jiné služební zařazení,

f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,

g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil,

h) podle závěrů služebního hodnocení není způsobilý pro další výkon služby,

i) se stal členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace,

j) vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu služebního orgánu nebo činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů, 9a) je členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad,

k) podal žádost o propuštění ze služebního poměru,

l) pominuly důvody přerušení služebního poměru podle § 11 a voják ve služebním poměru nepokračuje podle § 12 odst. 2.

(2) Služební poměr zaniká uplynutím 3 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru vydaného služebním orgánem, není-li dohodou stanovena doba kratší; to neplatí při propuštění ze služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) a b), kdy služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž voják splnil podmínky nároku na starobní důchod, není-li dohodou stanovena doba kratší, a podle odstavce 1 písm. k), kdy služební poměr zaniká uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, není-li dohodou stanovena doba kratší. Služební poměr podle odstavce 1 písm. l) zaniká uplynutím 15 dnů následujících po dni, kdy voják měl pokračovat ve služebním poměru, pokud mu v tom nezabránily závažné důvody. Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. g) musí být voják propuštěn ze služebního poměru do 6 měsíců ode dne, kdy se služební orgán o pravomocném rozsudku dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od nabytí právní moci rozsudku.

§ 20 Zákaz propuštění ze služebního poměru

(1) O propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být rozhodnuto

a) při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou případů, které jsou podle zvláštního právního předpisu 10) důvodem zániku nároku na nemocenské,

b) v době těhotenství vojákyně, do devátého měsíce po porodu, a v době, kdy vojákyně kojí,

c) pečuje-li o dítě mladší 3 let,

d) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době neschopnosti ke službě až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a), b), c), f) a i) až l).

§ 21 Odnětí hodnosti

(1) Hodnost se odejme vojákovi za úmyslné zvlášť závažné porušení služebních povinností. Vojákovi, kterému byla hodnost odňata, přísluší hodnost vojín.

(2) Generálům odnímá hodnost prezident na návrh vlády; ostatním vojákům odnímá hodnost ministr.

(3) Dnem odnětí hodnosti zaniká vojákovi služební poměr.

§ 21a Zrušení služebního poměru ve zkušební době

Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo doručeno vojákovi rozhodnutí služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době. Rozhodnutí nebo písemné oznámení o zrušení služebního poměru ve zkušební době musí být doručeno druhé straně nejpozději 5 dnů přede dnem, kdy má služební poměr zaniknout.

§ 22 Nároky po zrušení rozhodnutí

o propuštění ze služebního poměru

(1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi.

(2) Přesahuje-li celková délka doby, za kterou by měly být vojákovi poskytnuty peněžní náležitosti, 3 roky, přiznají se peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké by náležely při trvání služebního poměru, nejdéle za 3 roky, které předcházejí dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru.

§ 23 Písemné hodnocení při zániku služebního poměru

Při zániku služebního poměru je služební orgán povinen vydat na žádost vojáka nejpozději dnem zániku služebního poměru potvrzení o službě a písemné hodnocení, ve kterém musí být vyhodnocen celý průběh služebního poměru.