§ 131 Povinnosti státu
při zabezpečení vojáka po skončení služebního poměru
Stát poskytuje s přihlédnutím k náročnosti služby vojáka, v závislosti
na době trvání služebního poměru a důvodech jeho zániku, výsluhové
náležitosti, kterými jsou výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné a
úmrtné.
Výsluhový příspěvek
§ 132
(1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a
i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l), má nárok
na výsluhový příspěvek, jestliže jeho služební poměr trval alespoň
po dobu 15 let.
(2) Základní výše výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 5 %
průměrného měsíčního hrubého platu. Tato výše se zvyšuje za šestnáctý
a každý další ukončený rok služby o 6,2 %, za dvacátý první a každý
další ukončený rok služby o 2,5 % a za dvacátý sedmý a každý další
ukončený rok služby o 1 % průměrného měsíčního hrubého platu.
§ 133
(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného
měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo
konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti
alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných
podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit
nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného
letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně
nebezpečnosti.
§ 134
(1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na plný invalidní
nebo částečný invalidní důchod anebo starobní důchod 37) z důchodového
pojištění se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, je-li vyšší
než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým
příspěvkem a důchodem. Rozdíl se zjišťuje ke dni přiznání starobního
důchodu, plného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu
v souběhu s výdělkem nebo ke dni zvýšení důchodů z důchodového pojištění,
37a) a to nejdéle do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na
starobní důchod z důchodového pojištění; 38) od tohoto dne náleží
výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem
a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje
podle § 137 bez přihlédnutí k výši důchodu. Při stanovení výše výsluhového
příspěvku v souběhu s důchodem z důchodového pojištění do 2 let po
vzniku nároku na starobní důchod se vždy přihlíží k plné výši výsluhového
příspěvku.
(2) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na dávky
nemocenské péče podle zvláštního právního předpisu 27) platí ustanovení
odstavce 1 věty první obdobně.
§ 135
(1) Při opětovném povolání do služebního poměru vojáka z povolání
zaniká nárok na výsluhový příspěvek dnem, který předchází dni opětovného
povolání do služebního poměru.
(2) Při přijetí do služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů
podle zvláštních právních předpisů 39) se výplata výsluhového příspěvku
zastavuje.
§ 136
(1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na příspěvek
za službu podle zvláštních právních předpisů 39) náleží vyšší příspěvek.
(2) Zanikl-li nárok na příspěvek z jiného služebního poměru, vyplácí
se výsluhový příspěvek ode dne následujícího po dni zániku nároku
na příspěvek z jiného služebního poměru, a to za podmínek a ve výši
náležející ode dne následujícího po dni skončení služebního poměru
podle tohoto zákona po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela
od tohoto dne, pokud nárok na výplatu výsluhového příspěvku za podmínek
stanovených tímto zákonem trvá.
§ 137
Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech
jako procentní výměra důchodů z důchodového pojištění podle zvláštních
předpisů o zvyšování důchodů, 40) § 67 zákona č. 155/1995 Sb. , ve
znění pozdějších předpisů. přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí
polovinu procentního zvýšení důchodů z důchodového pojištění.
Odbytné
§ 138
Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo
podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a g) až l), anebo voják, který
si při splnění stanovených podmínek pro nárok na výsluhový příspěvek
nezvolil nárok na jeho výplatu, má nárok na odbytné.
§ 139
(1) Přiznáním odbytného zaniká nárok na výsluhový příspěvek.
(2) Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na odbytné činí
2 roky. Základní výše odbytného činí 2 průměrné měsíční hrubé platy.
Za třetí a každý další ukončený rok trvání služebního poměru vojáka
se odbytné zvyšuje o jeden průměrný měsíční hrubý plat. Za jedenáctý
a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se odbytné zvyšuje
o jednu polovinu průměrného měsíčního hrubého platu, nejvýše však
do jeho osmnáctinásobku.
(3) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru
vyplaceno odbytné nebo při skončení jiného služebního poměru vyplaceno
odchodné, vyplatí se při každém dalším zániku služebního poměru odbytné
snížené o částku odbytného nebo odchodného, které bylo vyplaceno při
předcházejícím skončení služebního poměru. Nedojde-li podle věty první
k vzájemnému zúčtování dříve vyplaceného odbytného nebo odchodného
s nově náležejícím odbytným, odbytné nenáleží.
§ 140 Odchodné
(1) Voják, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a který místo
vyplácení výsluhového příspěvku nezvolil nárok na výplatu odbytného,
má při zániku služebního poměru nárok na odchodné ve výši čtyřnásobku
průměrného měsíčního hrubého platu, trval-li jeho služební poměr alespoň
po dobu 15 let. Za šestnáctý a každý další ukončený rok trvání služebního
poměru se odchodné zvyšuje o 40 % průměrného měsíčního hrubého platu.
Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního
hrubého platu.
(2) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru
vojáka nebo při skončení jiného služebního poměru vyplaceno odchodné
nebo odbytné, vyplatí se při novém zániku služebního poměru odchodné
snížené o částku odchodného nebo odbytného, které bylo vyplaceno při
předcházejícím skončení služebního poměru. Nedojde-li takto k vzájemnému
zúčtování dříve vyplaceného odchodného nebo odbytného na úkor nově
náležejícího odchodného, odchodné nenáleží.
§ 141 Úmrtné
(1) Zanikne-li služební poměr vojáka úmrtím nebo prohlášením vojáka
za mrtvého, má pozůstalý manžel a každé pozůstalé dítě, které má po
zemřelém nárok na sirotčí důchod, nárok na úmrtné ve výši jedné poloviny
odbytného. Nárok na úmrtné pozůstalému dítěti vznikne i později, splní-li
dítě podmínky nároku na sirotčí důchod po zemřelém vojákovi, nejdéle
však do dvacátého šestého roku věku dítěte.
(2) Není-li pozůstalého manžela, poskytuje se úmrtné, které by jinak
náleželo manželovi, pozůstalým dětem uvedeným v odstavci 1, a to každému
dítěti rovným dílem. Nárok na úmrtné vznikne i dítěti podle odstavce
1 věty druhé, a to ve výši, která by mu náležela v době úmrtí vojáka.
(3) Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí, náleží úmrtné
v úhrnné výši jedné poloviny odbytného rodičům vojáka.
(4) Jestliže služební poměr vojáka trval po dobu kratší než 2 roky,
náleží úmrtné ve výši průměrného měsíčního hrubého platu.
§ 142 Organizace a řízení
(1) Výsluhový příspěvek, odchodné, odbytné a úmrtné přiznává a vyplácí
příslušný orgán ministerstva. O odvolání proti rozhodnutí tohoto orgánu
rozhoduje ministerstvo.
(2) O výsluhovém příspěvku, odchodném a odbytném se rozhoduje na
žádost vojáka.
(3) Manželce a dětem s nárokem na sirotčí důchod se úmrtné přiznává
a vyplácí bez žádosti. Rodičům vojáka se úmrtné přiznává a vyplácí
na jejich žádost.
(4) Není-li v této části zákona stanoveno jinak, platí pro organizaci
a řízení o výsluhových náležitostech a jejich výplatě podle tohoto
zákona ustanovení zvláštních právních předpisů. 41)
§ 143 Společná ustanovení
o výsluhových náležitostech
(1) Není-li dále stanoveno jinak, je dobou trvání služebního poměru
rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich
výši doba trvání činné služby vojáka, vyjma doby trvání základní a
náhradní vojenské služby, a doba trvání služebního poměru v bezpečnostních
sborech a službách a v celní správě České republiky podle zvláštních
právních předpisů. 42) Například zákon č. 186/1992 Sb. , ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 154/1994 Sb. , o Bezpečnostní informační
službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. Pro výši výsluhového příspěvku
a odbytného se doba služby
a) výkonného letce a doba služby zvláštní povahy nebo zvláštního
stupně nebezpečnosti hodnotí jedenapůlnásobně,
b) v zahraničí uvedená v § 120 odst. 3 hodnotí dvojnásobně.
Zvýšený zápočet doby služby se stanoví jen za celé kalendářní měsíce.
(2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro výsluhové
náležitosti se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba
rodičovské dovolené, 3) s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou
se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc. 4)
(3) Průměrný měsíční hrubý plat se zjišťuje z platů ze služebního
poměru vojáka za poslední kalendářní rok před zánikem služebního poměru
(dále jen "rozhodné období"). Trval-li služební poměr po dobu kratší
než 1 rok, je rozhodným obdobím pro zjištění průměrného měsíčního
hrubého platu celá doba trvání služebního poměru. Zanikne-li služební
poměr posledním dnem kalendářního roku, je rozhodným obdobím tento
kalendářní rok. Jestliže byl vojákovi v rozhodném období služební
poměr přerušen podle § 11 a voják po skončení přerušení ve služebním
poměru nepokračuje, je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předcházel
přerušení služebního poměru. Předchozí věta platí obdobně i při určení
do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), pokud po skončení dispozice
voják nekonal službu alespoň 1 kalendářní rok. Bylo-li vypláceno v
rozhodném období nemocenské nebo peněžitá pomoc podle zvláštních právních
předpisů, 4) , 10) vypočtou se výsluhové náležitosti z průměrného
měsíčního hrubého platu, který by náležel, kdyby k výplatě nemocenského
nebo peněžité pomoci nedošlo. Výše průměrného měsíčního hrubého platu
vojáka, který konal službu v zahraničí, se vypočte podle průměrného
měsíčního hrubého platu vojáka se srovnatelným služebním zařazením
v ozbrojených silách České republiky nebo z rozhodného období před
vysláním do zahraničí podle toho, co je pro vojáka výhodnější.
(4) Odměny poskytnuté vojákovi podle zvláštních právních předpisů
42a) v rozhodném období se započítávají do průměrného měsíčního hrubého
platu jen do výše dvojnásobku platu stanoveného platovým výměrem platným
v první den rozhodného období. Při výpočtu výsluhových náležitostí
se nepřihlíží
a) ke krácení platu při dočasném zproštění výkonu služby,
b) k odměnám poskytnutým při dovršení 50 let věku a k odměnám poskytnutým
při prvním zániku služebního poměru po přiznání plného invalidního
důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
c) k darům poskytnutým podle zvláštního právního předpisu, 42b)
d) k doplatkům platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému
období.
(5) Při zániku služebního poměru vojáka, kterému bylo při předcházejícím
zániku služebního poměru vyplaceno odbytné, náleží odbytné za podmínek
a ve výši stanovených tímto zákonem. Celková výše odbytného v takovém
případě nesmí přesáhnout osmnáctinásobek průměrného měsíčního hrubého
platu. Odbytné však nenáleží, byl-li vojákovi při předcházejícím zániku
služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, i když jeho výplata
podle § 136 nenáležela. Pro stanovení výše odbytného rozhodné pro
výpočet úmrtného se přihlíží k době trvání všech služebních poměrů.
(6) Doba od propuštění vojáka ze služebního poměru podle § 19 odst.
1 písm. e) do stanovené doby trvání služebního poměru se pro nárok
na výsluhové náležitosti započítává jednou polovinou; ke zvýšenému
zápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží. Výsluhové náležitosti
vojáka, který byl jmenován do nižší hodnosti
podle § 7 odst. 4, nesmí být nižší než výsluhové náležitosti, na které
by měl nárok ke dni jmenování do nižší hodnosti.
(7) Při zániku služebního poměru propuštěním ze služebního poměru
podle § 19 odst. 1 písm. g) a i) až l) náleží výsluhové náležitosti
v poloviční výši; to platí i v případě odbytného a odchodného, skončí-li
služební poměr vojáka propuštěním podle § 19 odst. 1 písm. h).
(8) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci této
dávky do 8 dnů vznik plné nebo částečné invalidity nebo přijetí do
služebního poměru podle zvláštních právních předpisů 39) anebo vznik
nároku na výplatu dávek nemocenské péče v ozbrojených silách podle
zvláštních právních předpisů. 27) Nepožádá-li příjemce výsluhového
příspěvku v případě, že se stal plně nebo částečně invalidním, o přiznání
plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, anebo nejpozději
do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní
důchod z důchodového pojištění 42c) o přiznání starobního důchodu,
výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li však příjemce
výsluhového příspěvku o přiznání starobního důchodu později, stanoví
se rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 věty druhé a případný
rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí.
(9) Výsluhové náležitosti náleží za podmínek platných ke dni zániku
služebního poměru vojáka.
(10) Na srážky z výsluhových náležitostí se použije ustanovení zvláštního
právního předpisu. 43)
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při výplatě výsluhových
náležitostí.